| Martin Loew - pár slov o mně
Vystudoval jsem biofyziku na MFF UK
v Praze, ale raději než vědeckým
bádáním naplňuji svůj život cestováním
s očima otevřenýma a s fotoaparátem
v ruce.
O poznatky, dojmy a zážitky z cest se
pak doma dělím s diváky mých
cestovatelských diashow. Vždy
od podzimu do jara objíždím s těmito
celovečerními pořady mnohá česká města.
Pravidelně také natáčím rozhovory i jiné příspěvky pro nejrůznější
rozhlasové stanice, příležitostně
publikuji v našich zeměpisných
a cestovatelských časopisech. Mé fotky z cest se také
objevují v turistických průvodcích, v různých katalozích i na plakátech.
Vedle mnoha evropských zemí jsem procestoval téměř celé jihoamerické
Andy od rovníku až po Ohňovou zemi v Patagonii, africké Maroko, Turecko,
Thajsko i další země. Poslední dobou jsem však propadl
kouzlu ruské Sibiře, kam pravidelně jezdím i jako průvodce
s českými turisty.
|
|
Trochu osobněji: Na svět jsem přišel v porodnici pod Vyšehradem ve znamení Vodnáře roku 1974.
Od té doby žiju v Praze a to v domě, který postavil můj dědeček, když mu bylo 24 let.
Když bylo 24 let mně, začal jsem zjišťovat, že bych mohl být cestovatel a že domy asi nikdy stavět nebudu.
První skromné turné s cestovatelskými promítáními jsem pak podnikl v roce 2001.
Protože se "to chytlo", pokračoval jsem další rok a postupně si z cestování udělal opravdové povolání.
Jsem svobodný, rodinu nemaje a tak si to zatím můžu dovolit.
Teď mě můžete najít i na Facebooku a stát se tam fanouškem mých diashow :)
Každý se má nejlépe živit tím, co mu jde. A mně výřečnost nikdy nechyběla, tak se živím vyprávěním o tom, co mě baví - čili o cestovaní.
Jen povídat o sobě mi moc nejde. Vždyť tuhle stránku jsem se "odvažoval" napsat snad 2 roky. Až četná naléhání známých a věrných diváků (tedy divaček:) tomu napomohla.
|
Nejčastější (a tedy neoblíbené) otázky:
Kde se ti líbilo nejvíc?
Na to nelze odpovědět. Mně se fakt líbí všude. Všude je to jiné a to se mi právě líbí.
Kam se zrovna chystáš?
Ani na to nelze odpovědět. Buď se zrovna nikam nechystám, protože jezdím po republice s promítáním, nebo vám to stejně nepovím, protože o tom nerad dopředu mluvím. Trochu z pověrčivosti, že by to nemuselo vyjít, a trochu kvůli překvapení.
Kde už jsi všude byl, kolik zemí jsi projel?
Nevím, nepočítám to. Ten, koho zajímá počet procestovaných zemí, podle mne není cestovatel, ale sběratel. Do každé země jedu proto, že mě zajímá, ne proto, abych si udělal další čárku. Pokud ale chcete vědět, ze kterých zemí jsem připravil diashow, mrkněte na jejich přehled.
Nějaké další drby se o mě dozvíte z rozhovoru, který jsem poskytl serveru e-dovolena.cz :)
Pokud vás neuspokojí ani to, pište a ptejte se, třeba odpovím. A když to bude obzvlášť zajímavá otázka, přidám ji i s odpovědí na tuto stránku.
Méně časté (a zajímavé) otázky... ...jsou na vás :)
Jak se na cestách domlouváš?
Nejraději řečí té které země. Postupně jsem se naučil 3 jazyky, se kterýma se domluvím na většině plochy zeměkoule: anglicky, španělsky a rusky. Nad to svedu pár slůvek německy a když jsem byl v Turecku, dokázal jsem turecky aspoň domluvit cenu. Jednoduše jsem zjistil, že cestovat někde, kde se nemůžu kohokoliv na cokoliv zeptat, mě tolik nebaví. Jo jo, kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.
Na jakém nejnebezpečnějším místě jsi nocoval?
Kuriózní otázka. Já se totiž (překvapivě:) snažím nocovat pouze na bezpečných místech. Ale: co se divoké přírody týká, ne zrovna bezpečně jsem se cítil při stanovaní v Usurijské tajze, kde se (prý) potloukají poslední zbytky populace tygra ussurijského. Je jich vážně málo, ale co kdyby zrovna nějaký zakopl o náš stan?
A nebezpečně kvůli lidem jsem se například cítil, když jsme s kamarádkou z nouze nocovali v jednom peruánském městečku v nočním baru na zemi pod kulečníkem :) To nebyl klidný dvojlůžáček...
|
