Martin Loew o sobě

Martin LoewVystudoval jsem biofyziku na MFF UK v Praze, ale raději než vědeckým bádáním naplňuji svůj život cestováním s očima otevřenýma a s fotoaparátem v ruce.

O poznatky, dojmy a zážitky z cest se pak doma dělím s diváky mých cestovatelských diashow. Vždy od podzimu do jara objíždím se svým turné celou republiku.

Natáčím rozhovory i jiné příspěvky pro rozhlasové stanice, publikuji v našich zeměpisných a cestovatelských časopisech. Mé fotky z cest se objevují v turistických průvodcích, v různých katalozích, na plakátech či v kalendářích.

Vedle mnoha evropských zemí jsem procestoval téměř celé jihoamerické Andy od rovníku až po Ohňovou zemi v Patagonii, africké Maroko, ostrov Madagaskar, americké státy Havaj, Aljaška či celé západní pobřeží USA od mexických po kanadské hranice, ale i další země. O většině z nich zde na mých stránkách najdete malý fotocestopis. Mám rád sopky, pralesy, ostrovy…

Trochu osobněji

Na svět jsem přišel v porodnici pod Vyšehradem ve znamení Vodnáře roku 1974.
Od narození jsem žil v Praze v domě, který postavil můj dědeček, když mu bylo 24 let. Když bylo 24 let mně, začal jsem zjišťovat, že bych mohl být cestovatel a že domy asi nikdy stavět nebudu. První skromné turné s cestovatelskými promítáními jsem pak podnikl v roce 2001. Protože se moje vyprávění zážitků nad fotkami divákům líbilo, pokračoval jsem dál a nakonec si z cestování udělal opravdové povolání.
Najít mě můžete i na Facebooku a stát se tam fanouškem mých diashow :)

Každý se má živit nejlépe tím, co mu jde. Mně výřečnost nikdy nechyběla, tak se živím vyprávěním o tom, co mě baví – o cestovaní.

Nejčastější (a tedy neoblíbené) otázky:

Kde se ti líbilo nejvíc?
Na to nelze odpovědět. Mně se fakt líbí všude. Všude je to jiné a to se mi právě líbí.

Kam se zrovna chystáš?
Ani na to nelze odpovědět. Buď se zrovna nikam nechystám, protože jezdím po republice s promítáním, nebo vám to stejně nepovím, protože o tom nerad dopředu mluvím. Trochu z pověrčivosti, že by to nemuselo vyjít, a trochu kvůli překvapení.

Kde už jsi všude byl, kolik zemí jsi projel?
Nevím, nepočítám to. Ten, koho zajímá počet procestovaných zemí, podle mne není cestovatel, ale sběratel. Do každé země jedu proto, že mě zajímá, ne proto, abych si udělal další čárku. Pokud ale chcete vědět, ze kterých zemí jsem připravil diashow, mrkněte na jejich přehled.

Další drby se o mě dozvíte z rozhovoru, který jsem poskytl pro internetový magazín Život na cestách nebo pro časopis Lidé a Země. Případně také již dříve pro server e-dovolena.cz :)

Pokud vás neuspokojí ani to, pište a ptejte se, třeba odpovím. A když to bude obzvlášť zajímavá otázka, přidám ji i s odpovědí na tuto stránku.

Méně časté (a zajímavé) otázky… …jsou na vás :)

Jak se na cestách domlouváš?
Nejraději řečí té které země. Postupně jsem se naučil 3 jazyky, se kterýma se domluvím na většině plochy zeměkoule: anglicky, španělsky a rusky. Nad to svedu pár slůvek německy a když jsem byl v Turecku, dokázal jsem turecky aspoň domluvit cenu. Jednoduše jsem zjistil, že cestovat někde, kde se nemůžu kohokoliv na cokoliv zeptat, mě tolik nebaví. Jo jo, kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.

Na jakém nejnebezpečnějším místě jsi nocoval?
Kuriózní otázka. Já se totiž (překvapivě:) snažím nocovat pouze na bezpečných místech. Ale: co se divoké přírody týká, ne zrovna bezpečně jsem se cítil při stanovaní v Usurijské tajze, kde se (prý) potloukají poslední zbytky populace tygra ussurijského. Je jich vážně málo, ale co kdyby zrovna nějaký zakopl o náš stan?
A nebezpečně kvůli lidem jsem se například cítil, když jsme s kamarádkou z nouze nocovali v jednom peruánském městečku v nočním baru na zemi pod kulečníkem :) To nebyl klidný dvojlůžáček…