Anglie

Anglie je královstvím s neobyčejně dlouhou a vznešenou historií, staletými tradicemi a velmi elegantní královnou. Je to země bohatá na úžasné památky, malebná města a – pro leckoho možná poněkud překvapivě – i na krásnou přírodu. Anglie je tolik nabitá zajímavostmi, že ani po svých šesti cestách po téhle zemi nemám pocit, že jsem viděl všechno. Dokonce ani ne „to nejdůležitější“.
Zvu vás tedy aspoň na kousek cestování a fotky, absolvujte se mnou tento virtuální zájezd… Nebo je libo přeskočit do fotogalerie?

Dover

Dover

Dover, se svými věhlasnými bílými útesy („White cliffs of Dover“), byl po tisíce let hlavní vstupní branou do Anglického království. Na zmíněných útesech nad mořem se zde vypíná mohutný hrad, na jehož místě si již v roce 50 postavili Římané maják. Jeho torzo se zachovalo dodnes a fotografie jej zachycuje jako onu šestibokou věž stojící za kostelíkem svaté Marie (přibližně uprostřed snímku).

Pro valnou většinu návštěvníků Anglie však dnes již Dover není vstupní branou do země. Bohužel, je to ke škodě s ohledem na zážitky a estetické vjemy z cestování. Dobře si pamatuji na mé dřívější cesty do Anglie, když ještě nebyl prokopán Tunel a už vůbec nelétaly nízkonákladové aerolinie. To se útesy s hradem blížily pomalu od obzoru před trajektem a dodávaly cestě punc výjimečnosti. Dnes je většina cestujících vyplivnuta z nepohodlných aeroplánů kdesi daleko ve vnitrozemí, případně Lamanšský průliv podjedou temným tunelem… Tak jsem se do Doveru musel vrátit a doporučuji to i vám. Zdejší památky za to stojí.

Anglická hospoda

Anglická hospoda

Nejen v Irsku mají hospody. I pojem „tradiční anglická hospoda“ se právem těší jisté vážnosti. V anglických hospodách panuje sice trošku odměřenější atmosféra než v těch irských, ale pivo umí rovněž výtečné. A když natrefíte v neděli na čerstvý roastbeef s křenem, může to být velmi autentický kulinářský zážitek.

Dovolil bych si na tomto místě trošku „pivní osvěty“. Dost českých turistů se vrací z Anglie zklamáno zdejším pivem, jenže většinou je to tím, že očekávají zrovna stejný zlatavý mok, jako vaříme v České kotlině. A ono ouha! Anglická piva mívají nejrůznější odstíny od světlých až po vyloženě hnědé, někdy bývají poněkud kalná a chuti se tak všelijak liší. Jenže v tom je ta krása poznávání :) A na rozdíl od našich současných piv bývají ta anglická jen minimálně chemicky upravená.
Většina tradičních anglických piv je typu „Ale“ (čteno „ejl“), což ostatně nabízí i vývěska z téhle fotky. „Ale“ se pochopitelně vyrábí jinak než náš ležák. Nejen že neleží, ale především se nechá kvasit jiným způsobem, tzv. „svrchní kvašení“. A tak je zkrátka jiné.

Katedrála v Salisbury

Katedrála v Salisbury

Katedrála v Salisbury je pro mne favoritkou mezi mnoha ostatními anglickými katedrálami. Je skutečně nádherná. Především díky fantastické špičaté věži, která se snaží propíchnout nebeskou klenbu. Ostatně, s výškou 123m je to nejvyšší katedrální věž z celé Británie. A i když byla k hlavní lodi přistavěna až 60 let po dokončení celého chrámu, tvoří s ním úžasně harmonický celek. Celek z roku 1315. Úctyhodné. Tento obrázek si můžete zdarma stáhnout na mé stránce Tapety na plochu.

Jako fotograf téhle gotické krásce možná trochu nadržuji ještě z jednoho důvodu. Velmi oceňuji rozlehlý prostor, který kolem celé katedrály je. Jen díky tomu krásně zelenému trávníku s několika stromy si můžete vychutnat (a vyfotit:) katedrálu v celé její nádheře. Jak osvícení byli vždy vládci tohoto města, když katedrálu nezastavěli dalšími domy! Třeba v Canterbury mají také pěknou (a významnou) katedrálu, jenže ji není vidět – je celá obestavěná domy. Tedy sláva všem radním ze Salisbury!
Další obrázky katedrál, nejen ze Salisbury, najdete ve fotobance.

Stonehenge

Stonehenge

Snad žádné místo v Anglii není tak známé a zároveň tajemné, jako tahle skupina stojících kamenů na Salisburské pláni. Však se také dostala na seznam světového dědictví UNESCO.
Stonehenge patří mezi ty nejstarší památky, jeho historie je dlouhá a záhadná, stejně jako je záhadný účel, proč byl celý areál vybudován. Je zřejmé, že důvody byly náboženské až rituální, ale detaily se nějak do dnešních dnů nedochovaly. Vždyť první kameny (záhadně sem dopravené z lomu ve Walesu 400 km odtud!) zde byly vztyčeny již před 4 tisíci lety! A ještě před tím tu byl aspoň velký kruhový násep.

Tento obrázek si můžete zdarma stáhnout na mé stránce Tapety na plochu.

Zajímavé také je zjištění, jak člověk ovlivňuje krajinu, ve které Stonehenge stojí. Pamatuji si svůj první dojem z dřívější návštěvy, kdy mě šokovalo jak blízko silnice celá „atrakce“ stojí. Co hůř, kolem celého areálu je postaven nepříliš vzhledný plot. Ten chrání kameny nejen před turisty, kteří by si pohled na tuto památku chtěli užít bez zaplacení vstupného, ale také před vandaly. Víte, že kdysi si prý turisté pronajímali od místního kováře kladivo, aby si mohli urazit aspoň kousek kamene na památku? Dnes vás vůbec na dosah kamenů nepustí, což je sice nepříjemné, ale zjevně nevyhnutelné, pokud se má tahle unikátní památka dochovat i dalším generacím.
Kdysi byla prý celá okolní pláň zalesněná, plná zvířat i rostlin. Dnes široko daleko najdete jen trávu. To člověk si kraj upravil k obrazu svému. Už dávno. Teď se zase uvažuje o tom, že nedaleká silnice bude zapuštěna do tunelu, aby okolní krajina dostala poklidnější ráz…

Oxford

Oxford

Oxford je známé univerzitní město. Oxford je pojem.
Pro návštěvníky je ovšem Oxford především nádherným městem plným krásných kolejí s poklidnými dvorky a honosnými kaplemi. A důležité je, že Oxford je živým univerzitním městem plným studentů z celého světa. Díky nim se v Oxfordu snoubí moderní a svěží svět dnešní generace se staletými budovami a tradicemi věhlasné univerzity. Vždyť University of Oxford byla založena už v roce 1167. Tehdy přišli první studenti z pařížské Sorbony.
Průhled branou z téhle fotky patří koleji All Souls College (kolej Dušiček)
založené v roce 1438.

Oxford mám rád. Nějak mi duch tohoto místa sedí. Architektura je zde nádherná a atmosféra výtečná. Zejména když jste tu v červnu, v době závěrečných zkoušek. Po ránu v ulicích potkáváte studenty s ustaranými výrazy, kterak ve svátečních uniformách míří na zkoušky a odpoledne je pak potkáváte ve stejných svátečních uniformách, kterak vesele slaví úspěšné složení zkoušek. Večer je pak už většinou nepotkáváte, leda, že obcházíte místní hospody :)

Christ Church College

Christ Church College

Velká jídelna (Great Hall) v této největší oxfordské koleji byla vybudována v roce 1529 a od té doby se tu mnoho nezměnilo. Zde se tradice ctí nade vše. Studenti sem přicházejí na jídlo třikrát denně, den co den. A to prý musí do jídelny zásadně nosit uniformu.
V jídelním lístku mají dnes na výběr ze tří jídel, ale tuším, že vždycky se zdejší studenti tak dobře neměli.

Podobně vyhlížející jídelna je v každé koleji. Pokud je vám ovšem zrovna tato povědomá, může to být také tím, že si nedávno zahrála v poměrně známém filmu. Možná už vám svítá… Ano, natáčel se tu Harry Potter. Právě tahle jídelna byla onou společnou síní v bradavické čarodějné škole.
Já mám na takovou jídelnu v jiné koleji i jednu osobní vzpomínku. Na školním výletě jsme kdysi pronikli s mým spolužákem do jedné z Oxfordských kolejí právě v době nějaké párty. Abychom lépe zapadli, vzali jsme si někde opuštěné kelímky se zbytkem piva a vmísili se do davu. Náhodou trvalo docela dlouho než si nás někdo všiml a vyhodil nás. Bylo to vzrušující :)

Lake District

Lake District

Lake District na severozápadě Anglie je snad turisticky najnavštěvovanější oblastí celé země. Alespoň mezi vyznavači přírodních krás. Přesto, pokud se vydáte do jeho odlehlejších oblastí, budete překvapení, jak málo lidí tu potkáte.
Silnička, kterou zachytilo tohle foto, vede po břehu nejhlubšího jezera v Anglii – Wast Water (79 m), jež leží pro změnu na úpatí nejvyšší anglické hory – Scaffel Pike (977 m). I přes veškerá nej tohoto místa, je údolí Wasdale jedno z těch nejzapomenutějších míst.

Na to, že jsem Lake District navštívil v srpnu, byl v tomhle údolí skutečně klid. Pár lidí se slunilo na skalách a koupalo v průzračné vodě jezera (mimochodem, v horkém dni to byla moc příjemná koupel) a po silničce občas projelo auto. Žádný velký provoz. To dokonce trošku změnilo mé plány, protože původně jsem se domníval, že na konec údolí dojedu stopem a pak půjdu pěšky přes hory ještě ten den na druhou stranu. Jenže nebyl skoro kdo by mě svezl. Když jsem se konečně na konec údolí dostal, musel jsem se posilnit v autentické hospodě Wasdale Inn a do hor jsem vyrazil až dost pozdě odpoledne. Ale bylo krásně… a o tom už je vlastně další – panoramatická fotografie.
O údolí Wasdale i mé návštěvě ve zmíněné hospodě se dočtete více v mém článku na cestovani.idnes.cz.

Panorama hor v Lake District

Panorama hor v Lake District

Jezerní oblast (Lake District) je plná nejen velkých jezer v hlubokých údolích Cumbrian mountains, ale také všelikých jezírek malinkých, která se prostírají i téměř na hřebenech hor. Jedním z takových příkladů je i jezírko Sprinkling Tarn, ležící na jakési horské terase ve výšce asi 700 m n.m. doslova ve stínu nedaleké nejvyšší hory Scaffel Pike (977 m). Nejvyšší hora vlevo na obzoru je Great Gable (899 m), hluboké údolí vpravo ubíhá k velikému jezeru Derwent Water s městem Keswick.
Díky mému již zmíněnému zpoždění jsem se k jezírku dostal až téměř se západem slunce, což bylo vlastně štěstí. Tak krásné světlo se těchto horách nepotkává každý den. Z toho také plyne poučení, že zdržení může někdy znamenat i výhodu!
Další obrázky z Lake District najdete ve fotobance.

Fountains Abbey

Fountains Abbey

Opatství Fountains Abbey v hrabství Yorkshire založili v roce 1132 benediktinští mniši z Yorku. Podmínky malého údolí, které jim arcibiskup jako místo působnosti přidělil, však byly tak skromné a prostředky mnichů tak malé, že se nakonec museli obrátit na řád Cisterciáků o pomoc. Té se jim dostalo ve velké míře a pozvaní mniši na svěřených pozemcích začali v podstatě podnikat. Dařilo se jim natolik výborně, že zaměstnávali civilní pracovníky a klášter stále rozšiřovali. Náhlý konec rozkvětu Fountains Abbey však učinil anglický král Jindřich VIII v roce 1539, když v rámci odštěpení se od římsko-katolické církve mezi jinými „rozpustil“ i tento klášter.

Dnes jsou tu z kláštera jen zříceniny, ovšem tedy skutečně monumentální. Procházením a důkladným prohlížením (ano, samozřejmě, také fotografováním:) jsem příjemně naplnil celý jeden den. Z těch všech kamenných zbytků jako by stále vyzařovala nějaká posvátná atmosféra a když jsem se proti nebi zadíval na křehké kamenné klenby, jako bych z dálky slyšel hrát kostelní varhany…

Krytá chodba

Krytá chodba

Ještě jedna fotografie z Fountains Abbey. Široká a velkoryse klenutá chodba The West Range spojovala dvě části kláštera, takže mniši nemuseli zbytečně na déšť. Zároveň zde byly sklady či jídelna pro „zaměstnance“ (těm se říkalo „civilní bratři“). Chodba se dodnes zachovala prakticky nepoškozená a i proto není divu, že celý areál někdejšího kláštera Fountains Abbey byl rovněž zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

I v téhle úžasné historické prostoře jsem vydržel pěkně dlouho a během dne jsem se několikrát vracel. Nejen, že jsem se s potěšením nechával okouzlit geniem loci, který pod kamennými oblouky sídlí, ale bavilo mě pozorovat i zdejší světelné proměny. Podle toho jestli a odkud svítilo slunce se měnila i světelná atmosféra v chodbě. Samozřejmě pro fotografování je nejvděčnější tento okamžik, kdy slunce proniká okny dovnitř a odrazem o podlahu ozařuje stropní zdivo. Poezie dávných věků.
Dalčí obrázky z Fountains Abbey najdete ve fotobance.

Katedrála v Yorku

Katedrála v Yorku

York Minster čili katedrála a metropolitní kostel v jedné podobě je dalším skvostem anglické středověké architektury. Stavba, tak jak ji známe dnes, byla stavěna postupně v několika etapách, ale výsledkem je opět jedinečný celek velkolepé anglické gotiky. Západní průčelí hlavního chrámu z téhle fotky je z celé stavby prakticky nejnovější. Spadá do stylu označovaného jako „perpendikulární sloh“ a bylo dokončeno v roce 1472.

Teprve v Anglii jsem se dobral jednoho zásadního fotografického poznání: chcete-li fotit hlavní průčelí nějaké katedrály, přijďte nejlépe večer. Proč? Protože na něj určitě bude svítit večerní slunce! (Nebude-li ovšem – jako obvykle – pod mrakem.) Leckomu tohle ponaučení připadá asi až příliš banální, ale má hlubší význam. Je sice poměrně známo, že křesťanské kostely bývají stavěny ve východo-západním směru a dokonce i to, že oltář mívají právě na straně východní. Ale z toho už méně jasně plyne, že hlavní průčelí (které bývá pochopitelně naproti oltáři) směřuje k západu. A pokud směřuje k západu, bude na něj odtamtud také svítit slunce. Tajemství tedy zní: „Katedrály foťte večer.“

Lucerna

Lucerna

Město York má své velké kouzlo. Nejen pro středověké hradby, které dodnes obklopují centrum města, či pro úzké dlážděné uličky a zmíněnou katedrálu nad vším k nebi trčící. Kouzlo města je dáno i polohou na soutoku řek Ouse a Foss. A na mostech stojí tyto krásné lucerny.

A tímto pohledem k nebi ve městě York v severní Anglii bychom mohli naši cestu docela příjemně uzavřít. Jenže tím bych se dopustil jedné zásadní univerzitní nespravedlnosti. Totiž – vynechal bych město Cambridge, které jsem při své zatím poslední cestě po Anglii již vynechat nemohl. Zatímco v Oxfordu jsem byl již třikrát, Cambridge si konečně zasloužila, abych ji stále neopomíjel. Proto je tu ještě jedna fotografie, protože teď už mohu říct, že Cambridge si to zaslouží. Je neméně pěkným a příjemným městem jako její starší bratr Oxford.

Cambridge

Cambridge

Cambridge je druhým známým univerzitním městem Anglie. A když píši „druhým“ nedopouštím se tím žádné nespravedlivé diskriminace, ale věrně reprezentuji historický fakt, že zdejší University of Cambridge byla založena studenty, kteří v roce 1209 přišli z Oxfordu :)
Přesto (nebo snad právě proto) panuje mezi oběma městy neustálá rivalita projevující se mimo jiné známými závody veslic. Objektivně vzato, jsou si však obě města dost podobná a zároveň má každé z měst něco, co to druhé nemá. Cambridge například své bidlovací pramice na říčce Cam.
Další obrázky z Cambridge najdete ve fotobance.

A tady své foto cestování po Anglii uzavírám. Další fotky z Anglie najdete v mojí fotobance, kde můžete k fotkám psát i své komentáře. Nebo můžete rovnou pokračovat do Irska, to není daleko :). A pokud se Vám fotografie i cestování se mnou líbilo a chtěli byste vidět další obrázky a dozvědět se mnohé jiné informace a zážitky z mých cest, mohu Vám nabídnout:

Přijďte na cestovatelské promítání ! Během celovečerní výpravné diashow uvidíte Anglii (a dokonce i Wales) v celé její bohatosti a pestrosti. Promítané obrázky doplňuji svým živým vyprávěním a také autentickými hudebními ukázkami, které příjemně dokreslují atmosféru a přenesou vás do Anglie aspoň na jediný večer.

Chcete-li zjistit „jak se dva zhýčkaní ex-studenti cítí v zemi, kde české vzdělání neznamená nic a kde je potřeba začít od úplné nuly“, navštivte výtečný blog o Anglii, který píše Borek Bernard.

Rady a praktické informace o cestování po Velké Británii, stejně jako tipy na zajímavá místa k vidění najdete na webu Lukáše Košíka.