Dubaj je hypermoderní až megalomanské velkoměsto. Působí však jako oslňující zázrak, který se zjevil v poušti na břehu smaragdového moře. Bohatství a luxus tu rámují rušné ulice a skleněné mrakodrapy, ale v jejich stínu objevíme i autentické trhy exotického zboží či otřískané dřevné bárky arabských obchodníků.
Dubaj návštěvníka na každém kroku překvapí a fascinuje. Přitom jeho poznávání je překvapivě snadné. Celým městem projíždí automatické soupravy metra a kam od nich nedojdete pěšky, svezete se taxíkem levněji než u nás.
V Dubaji mě to fakt bavilo!
Burdž Chalífu jsem samozřejmě potřeboval vidět. Je to přece nejvyšší budova světa a to bych jako cestovatel neměl ignorovat. Už několikrát jsem tuhle štíhlou arabskou krásku zahlédl z okénka letadla, když jsem cestou do Asie přestupoval v Dubaji. A vždy mě fascinovala. A jaký je tedy můj dojem „na vlastní oči“? Samozřejmě impozantní! Skoro celý den jsem strávil v jejím okolí a pořád objevoval nové výhledy na její majestát. Jen škoda, že vyhlídková plošina pro turisty je ve výšce „pouhých“ 452m :)
Dlouho jsem hledal, odkud Burdž al-Arab zajímavě vyfotit. Totiž pláže v jeho okolí patří k dalším luxusním hotelům a kdo není host takového hotelu, nedostane se k moři. Ovšem ty nejhezčí fotky pořídíte z trhu Madinat Jumeirah, který je pochopitelně přístupný všem a zdarma. Komplexem budov v tradičním arabském stylu protéká několik kanálů lemovaných palmami, takže o atraktivní popředí kontrastující s futuristickou architekturou „Plachetnice“ je tu postaráno.
Touhle fotkou se provalilo, že jsem byl uvnitř. Uvnitř jednoho z nejluxusnějších hotelů světa! Já, co objel půl Evropy stopem a čtvrt světa se stanem a instantními polívkami. Ale moje zvědavost byla značná a tak jsem si to zařídil (a zaplatil). Podrobnosti se dozvíte během mojí diashow, ale klidně prozradím, že nemusíte v hotelu bydlet, aby vás tam pustili. Stačí, když tam zajdete na jídlo do restaurace. Ovšem bez rezervace to nezkoušejte.
Do nedávna jsem považoval všechny ty umělé ostrovy za holou rozmařilost a demonstraci bohatství. Jenže jejich stavba má velmi racionální důvod. Dubajský šejch totiž už dávno pochopil, že ropa jednou dojde a proto než se tak stane, rozhodl investovat to rozvoje turistického ruchu. O něm usoudil, že nedojde. (Uvidíme.) A protože město samotné nemá dostatek pěkných pláží pro rekreanty, nechal šejch postavit pláže nové. Stovky kilometrů pláží na umělých ostrovech! A k tomu hotely, vily…
Marina je na rozdíl od jiných částí města velmi vzdušná a plná chodníků a promenád. Můžete pěšky obejít celý kanál a neustále se kochat pohledy na neuvěřitelně tvarované mrakodrapy. A když vás to unaví, nejen že můžete spočinout kdekoliv na lavičce, ale nabízí se tu spousta vyhlídkových restaurací s terasami ve stínu palem. Marina má takového pohodově prázdninového a relaxovaného ducha.
Celou Dubají prochází hlavní ulice Sheikh Zayed Road, což je ve skutečnosti 12-ti proudá dálnice, kterou proudí většina automobilové dopravy městem. Chodcům je pochopitelně zcela uzavřená a jediná místa, kde ji lze přejít, jsou kryté nadchody u stanic nadzemního metra. Jeho trasa vede většinou právě podél Sheikh Zayed Road. Slyšel jsem o lidech, kteří si vzali taxíka jenom proto, že nevěděli, jak se přes tuhle dopravní tepnu dostat na druhou stranu.
Tenhle „nákupák“ byl pro mne jedním z velkých překvapení Dubaje. Ne že by v Dubaji nic lepšího nebylo, ale prostě jsem o něm předem nevěděl a vydal jsem se tam kvůli špatnému počasí a dobrým referencím v průvodci. Já byl v Dubaji v lednu, takže pršelo, ale vám se může hodit, že tam díky klimatizaci utečete i před vedrem. A mnoho hodin strávíte v sálech vyzdobených ve stylu Persie, Indie, Číny, Tuniska, Andalusie nebo Egypta. Je to fakt pěkné. Žádné plastové šméčko, ale poctivé řemeslo – mozaiky, štuky, dřevořezby…
A mezi tím Nike, Levis, Marks & Spencer a nekonečno dalších.
Samozřejmě, že Deira se mi líbila. Nejen že si tu absolutně odpočinete od hypermoderního světa mrakodrapů a nasajete autentickou lokální atmosféru. Ale Deira je také čtvrť, kde ušetříte spoustu peněz. Zejména, když se vyhnete několika známým trhům, kam chodí výpravy turistů. Všude jinde jsou ceny nepatrné proti moderní Dubaji a především jídlo je tu neodolatelné. Íránské, indické či pákistánské jídelny vaří místním za místní ceny a to je to, co jsem využil :)