MP3 ke stažení zdarma

Zaposlouchejte se do exotických melodií a zvuků!

Zde je pro Vás hudba v MP3 ke stažení zdarma a také další zvuky, které jsem nahrál během svého cestování. Většina z těchto ukázek doprovází diaprojekci při mých cestovatelských diashow. Takže pokud jste mé promítání navštívili a hudba se Vám líbila, tak zde si něco málo můžete stáhnout do Vašeho počítače. A naopak, pokud jste ještě žádné z mých promítání neviděli, berte to jako pozvánku :)

Všechny ukázky jsou ve formátu mp3. Tak je lze dokonce použít i jako vyzvánění pro mobil (tedy za předpokladu, že váš mobil mp3 vyzvánění podporuje). Váš telefon na Vás pak může volat například hlasem muezzina z turecké mešity.


Hudba:

Bandura

Ukrajinská milostná – bandura.mp3 (1:49 min – 1,66 MB)

Bandura je ukrajinský národní nástroj. A to dokonce tak národní, že hru na něj Stalin zakázal, neb příliš podporovala ukrajinské národní sebeuvědomění a mohla tak ohrozit jednotu se Sovětským svazem. Původ tohoto nástroje sahá zřejmě až do 7. století, ale největšího rozkvětu hra na banduru dosáhla v období tatarského útlaku v 15.-18.století. Tehdy krajem chodili potulní hudebníci „kobzari“ a zpívali epické balady o hrdinství kozáků i lidských vztazích v tomto těžkém období. Hraje a zpívá Stepan Dmitrovič Ščerbak (nar. 1949).
Moje fotky z Ukrajiny najdete ve fotobance.

Polední píseň muže z Anatolie – anatolie.mp3 (1:04 min – 0,98 MB)

Takhle si lidé zpívají uprostřed Turecka, v Anatolii. Konkrétně tento hudební kousek jsem nahrál ve městečku Göreme v srdci Kapadokie. Interpret seděl během poledního žáru ve stínu svého domku a trošku líně hrál a prozpěvoval. Mám pocit, že to vedro je z jeho hudby cítit. Sluší se dodat, že nástroji, na který onen domorodec hraje, říkají saaz a je to jakási obdoba kytary.

Karnevalová dechovka – karneval.mp3 (1:20 min – 1,23 MB)

Karnevalová dechovkaBřesknou dechovku v této ukázce jsem nahrál v Bolívii, v hornickém městě Potosí. Jednou za rok se tu konává velký dětský karnevalový průvod, kde po celý den defilují postupně žáčci snad všech zdejších mateřských školek. Je to roztomilá a velmi barevná podívaná. Do kroku si děti často bubnují na svoje malé bubínky a ještě raději pískají na píšťalky. O tom, jaký je to rámus, netřeba dlouho přemýšlet, ale jistě si umíte představit, jak moc to děti baví. K tomu všemu vyhrává takováhle dechovka. A neděste se prosím, slyšel jsem v Jižní Americe rozhodně i horší :))
Moje fotky z Bolívie najdete ve fotobance.

Švýcarská dechovka – pochod.mp3 (1:24 min – 1,28 MB)

Další dechovková ukázka je již z jiného koutu světa, z docela nedalekých Alp. Dokazuje tak vlastně nejen onu banální skutečnost, že obliba tohoto druhu hudby obepíná celou planetu, ale i to, že v Alpách to umějí přece jen lépe :) Tento kousek hudby jsem nahrál na folklórním festivalu v Zermattu, kde se jedno srpnové odpoledne na improvizovaném pódiu střídají soubory z celého Švýcarska. Hraje hudební společenství „Vispe“ z Vispu.

Švýcarský valčík – valcik.mp3 (1:28 min – 1,34 MB)

Švýcarský valčíkJeště jedna ukázka ze zmíněného festivalu folklorní hudby v Zermattu. Tentokrát se na podiu v rytmu valčíku proháněli solidní strýčkové s cylindry na hlavách a usměvavé tetičky s klobouky tvarů velmi prapodivných. Šlo jim to ovšem náramně a jejich energické dupání nahrávka také zachytila. Hudba má docela odlišný styl od té předchozí, protože se jedná o folklór z frankofonní části Švýcarska od Ženevského jezera. Hraje a tančí soubor „La Montreusienne“ z Montreux.
Moje fotky ze Švýcarska najdete ve fotobance.

Argentinské tango – tango.mp3 (2:07 min – 1,93 MB)

Buenos Aires. Horké a dusné odpoledne zchladil letní liják. Café Tortoni praská ve švech, atmosféra je báječná…

Irská lidová na cimbále – cimbal.mp3 (3:07 min – 2,85 MB)

Irská lidová na cimbáleLidová hudba z Irska je u nás poměrně známá a oblíbená i díky několika hudebním skupinám, které se tomuto oboru u nás věnují. Vesměs všechny se snaží o poměrně autentický „keltský“ zvuk, co nejpodobnější tomu, jež lze slyšet přímo v Irsku. Ale v samotném Irsku jsem narazil na člověka, jež s oblibou hraje irské lidovky na cimbál! Zdálo se mi to natolik kuriózní, že jsem aspoň jednu nahrál. Jde o poměrně velmi známou skladbu „Si Beag, Si Mor“ od irského skladatele a harfenisty Turlocha O’Carolana (1670 – 1738).
Máte pocit, že se cimbál hodí spíše na jižní Moravu než k Irsku? To je jen zvyk, ten nástroj pochází zřejmě z Persie a dnešním Íráncům může naše moravská cimbálovka také připadat vcelku podivná :)
Hledáte-li všeobecné a podrobné informace o Irsku, podívejte se na můj informační web. V mé fotobance pak najdete Fotky z Irska.

Nehudební ukázky:

V této části si můžete poslechnout především ukázky některých méně všeobecně známých evropských jazyků.

Schwyzertütsch (švýcarská němčina) – svycarsko.mp3 (0:27 min – 428 kB)

Jak známo, Švýcarsko mluví hned čtyřmi řečmi. Jazykem většiny obyvatel je němčina (asi dvě třetiny), dále francouzština (asi pětina), italština (asi desetina) a nakonec zbývá historický jazyk rétorománština. Tím mluví pouze asi 1% obyvatel Švýcarska, převážně na samém východě země. Dosti zajímavá je ovšem i ona „němčina“. Ta švýcarská má dosti specifickou formu, liší se oblast od oblasti a mnohdy jí nerozumí nejen Němci, ale někdy si nerozumí mezi sebou ani Švýcaři z různých oblastí. No, posuďte sami… (Jedná se o úryvek z nějakého rozhlasového vyprávění, ale co přesně se tam říká, to mi bude muset někdo ze ctěných posluchačů napsat. Já to pak zveřejním i s jeho jménem :)

Ukrajinština – ukrajina.mp3 (0:40 min – 480 kB)

I na Ukrajině se mluví několika jazyky. V některých oblastech Zakarpatí například rusínsky. Na jihu a východě Ukrajiny zase často rusky. Na Krymu dokonce ukrajinštinu prakticky neuslyšíte, tam ruština vede. Ukrajinština u nás poslední dobou není jazykem zase tak neznámým, protože se máme možnost často setkávat s jeho rodilými mluvčími :) Přesto je celkem zajímavé poslechnout si kousek souvislejšího povídání. Nezní vám to malinko podobně jako polština? (Jedná se o úryvek nočních zpráv, které jsem nahrál z rozhlasu v Kyjevě. Hlasatelka byla již zjevně unavená, protože se nevyvarovala hned několika přežbleptům (jak pěkné slovo!). Mluví se tam cosi o pekařích…)

Ruština – rusko.mp3 (1:08 min – 801 kB)

Zde nabízím úryvek rozhovoru, který jsem před pár lety vedl s ředitelem muzea BAMu ve městě Tynda na východní Sibiři. BAM, neboli Bajkalsko-amurská magistrála, je jedna z větví transsibiřské železnice. Je poměrně nová, její výstavba byla zahájena ze strategických důvodů v roce 1975 a naplánována na dvě pětiletky. Plán byl splněn. Jenže ještě v roce 2002 nebyl dokončen poslední z tunelů a vlaky jezdily po provizorním obchvatu přes hory… Pan ředitel v nahrávce pravdivě vysvětluje, jaká byla motivace mladých komsomolců, kteří v těch 70. letech odešli z pohodlí evropského Ruska do neprostupné tajgy budovat snad nejšílenější a největší kolonizační projekt 20. století.
Fotky z Ruska, konkrétně obrázky Transsibiřské magistrály najdete v mojí fotobance.

Irština – irsko.mp3 (1:04 min – 754 kB)

Irsku většina obyvatel mluví jednoznačně anglicky. Nemám na mysli, že anglicky umí, o tom není pochyb. Ale jde o jejich rodnou řeč, čili tu, kterou mluví doma. Vliv Anglie na Irsko byl v minulosti tak silný, že angličtina prakticky vytlačila původní keltský jazyk. Dnes se irsky hovoří jen v několika malých roztroušených oblastech, které se označují souhrnným termínem gaeltacht. Ty najdeme převážně na západě Irska, často pak na malých obydlených ostrůvcích při pobřeží. Během cestování po smaragdovém ostrově se nejspíše setkáte s irštinou jen ve formě názvů a nápisů připomínajících divoké jazykolamy. Poslední roky tento dávný jazyk přece jen zaznamenává určitou obrodu. V irštině vysílá jedna rozhlasová stanice Radio na Gaeltachta, ze které je také tato ukázka vášnivé debaty z nějakého diskusního pořadu. Omlouvám se, ale fakt netuším, o čem jde řeč… Napište, jestli víte.

Volání muezzina z Tureckého minaretu – muezzin.mp3 (1:41 min – 1,16 MB)

Muezzin je muž, který v souladu s koránem svolává muslimy pětkrát denně k modlitbě do mešity. Kdysi za tím účelem vystupoval po úzkém schodišti na ochozy minaretu. V dnešní době jsou nahoře na ochozu instalované ampliony, které mu nejen ušetří výstup, ale navíc je tak jeho hlas lépe (a dále) slyšet. Muezzinovo „hlášení“ obsahuje velebení Alláha, vyznání víry a samozřejmě vlastní výzvu k modlitbě. Pokud jste navštívili nějakou muslimskou zemi, dozajista se vám tento charakteristický zvuk vryl do paměti. Cestovatel si to zapamatuje zejména proto, že první denní svolávání probíhá s východem slunce. A to je v létě proklatě brzo. Zvláště, když se ubytujete nedaleko mešity… (Ukázka je z vesničky Ihlara v centrálním Turecku.)

POZVÁNKY: Zaujala vás vystavená hudba a zvuky? Máte možnost slyšet plno hudby a dovědět se více při mých cestovatelských diashow, která pořádám v mnoha českých městech.

Fotogalerie - obrázky
Další obrázky ukazuje moje fotobanka, kde můžete dokonce k fotkám psát své komentáře!

POZOR! Zdarma ke stažení nabízím i fotografie, jako originální
tapety na plochu vašeho PC nebo coby spořič obrazovky.